Zkusíme si vyslovit obě varianty u každé z těchto souhlásek a přitom si pozorně uvědomit, jak je vyslovujeme. Vyslovíme-li b-v, k-ch a p-f, pozorujeme, že u každé z těchto dvojic máme podobné postavení mluvidel a nápadný rozdíl je v tom, že první hlásku vyslovíme jakoby nárazem (prudkým vyražením vzduchu po uvolnění nějakého uzávěru – mezi rty nebo skulinou Ukrajinská cyrilice (též Ukrajinská azbuka, ukrajinsky українська абетка [ukrajinska abetka] nebo алфавіт [alfavit]) je varianta cyrilice, která se používá pro zápis ukrajinštiny. Tvoří ji 33 znaků a apostrof ('). měkký znak (ь) v zápisu změkčuje předchozí písmeno - „дь“ se čte ď, atd Také se používá v některých slovech se sufixy -ovský/-ský/-čský a v některých slovech po připojení předpony nebo v případě, kdy se slabičná l hovoří jako ľ. 2. Malé s s čárkou. Malé s s čárkou se píše tak, že podržíte klávesu pravého Alt Gr a zároveň stisknete klávesu s písmenem s.
Tadyje zdůvodnění jednoduché, jedná se totiž o předponu vy/ vý, a tak se vždypíše y. Častější chybou je měkké i po písmenu l-. Protože se jedná o slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu "plynout", tak se píše vždypísmenoy. Písmenoyse tak píše i ve všech slovech příbuzných jako jsou: vyplývající, vyplynout.
Pro účely pravopisu se české souhlásky (resp. jim odpovídající písmena) rozlišují na měkké, tvrdé a obojetné. V domácích slovech se po tvrdých souhláskách píše vždy „tvrdé“ y/ý, po měkkých souhláskách vždy jen „měkké“ i/í. Po obojetných souhláskách může následovat jak „měkké“ i/í, „tvrdé
